17.09.2014

Výcvikový rok 2014

Výcvikový rok 2014 u Classic Trainers se pozvolna blíží ke svému závěru a již teď lze konstatovat, že byl úspěšný...

Výcvikový rok 2014 u Classic Trainers se pozvolna blíží ke svému závěru a již teď lze konstatovat, že byl úspěšný. Po prvních dvou letech získávání zkušeností jsme přešli k dalšímu kroku, a to je výcvik branců v pilotáži historických letadel. Započali jsme s tím již na počátku dubna, když Jirka přeškolil na Stearman naše kolegy Máru Vinaře a Mateusze Stramu z Varšavské báze, byť z pojistných důvodů bez sóla. Mateusz si s kamarády koupili jeden Stearman do Polska a na našem získával první zkušenosti.

 

Dále jsme pokračovali s výcvikem na Harvardu brancem Márou Cimprichem, který předloni zahájil na Zlínu 326 přechod na ostruhové letouny. Zpočátku musel trochu pracovat na osvojení návyků na letounech jiných, než Cessnách a Katanách, nicméně díky své píli udělal velký pokrok a po čtyřech měsících byl již schopen zahájit výcvik na Harvardu a nyní, po roční rodičovské pauze, ve výcviku pokračoval. Škoda, že stále nemá validaci od FAA, dosáhl již takové úrovně, že by byl schopen jít na sólo.

 

Další z probíhajícich výcviků je Pavel Kříž, se kterým jsme zahájili výcvik na Stearmanu, opět z pojistných důvodů zatím jen ve dvojím. Pavel sice není ani společníkem či majitelem některého z našich letounů, má však buldočí vůli se zdokonalit v létání a kromě Trenérů a Stearmana začal letos plachtit a vlekat.

 

Mezitím probíhaly naše vlastní zdokonalovací lety, s Jirkou jsme trénovali akrobacii na Harvardu, zdokonalovali displaye a já se pokusil o akrobacii se Stearmanem. Na jednu stranu žádná sláva, je to lenoch, na druhou stranu by to v budoucnu mohlo být vítané zpestření vystoupení. V průběhu léta jsem zahájil přeškolování na další level, plnokrevný Jak-3M, který bych měl po získání zkušeností začít předvádět.

 

V červenci se podařilo po dlouhé zimní údržbě zalétnout Pilatus. Výměna pístních kroužků, těsnění a posléze v Německu magnet značně zklidnilo chod motoru a zlepšilo jeho výkon, proto jsem mohl přistoupit na přeškolování dalších pilotů. První byl na řadě Jirka Horák, díky jeho zkušenosti s Harvardem mu stačily na samostatný let jen dva lety ve dvojím. Počátkem září přišli na řadu další dva piloti - Jirka Bečvář a Víťa Ženíšek.

 

Zatímco v případě Bečviho šlo o "motivační" přeškolení, jako odměna za odvedenou práci a zároveň jako způsob více si letoun osvojit, což je pro mechanika velice důležité, Víťu jsem oslovil jako potenciálního display pilota. Známe se nějaký ten pátek a tak vím, že je jako pilot klidný, rozvážný, umí létat a netrpí žádnými tendencemi k nekázním a nezodpovědnému létání. Zároveň je jedním z nemnoha pilotů v republice, kteří se můžou kvalifikovat pro obdržení akrobatické autorizace pro vystoupení.


V obou případech jsem provedl krátké metodické rovnání na Zlínu 526 a následovalo přeškolování. Osnovu jsem se rozhodl stanovit tak, že jsme zahájili jednoduhou technikou pilotáže, okruhy a létáním do rychlosti cca 350km/h. Poté sólo, které Bečvi nyní již má a Víťu čeká při příštím provozu, a dále budeme pokračovat nácvikem létání vysokými rychlostmi (do 550km/h) a v případě Víti i vyšší technikou pilotáže.

 

Soubězně s výcvikem pokračovaly displaye na leteckých dnech. Pro Horácovo zvýšené pracovní zatížení v zahraničí a naopak snížené moje (stal jsem se dočasným freelance pilotem) spadla většina vystoupení na mě, přidal jsem tedy do svého portfolia i Stearman, zatím ještě bez akrobacie. První letecký den byly Pardubice na přelomu května a června, kde Jirka Horák předváděl Stearman a já Harvard. Dále jsem létal, opět s Harvardem, na jedné zajímavé akci, a to na Balonshow nad Borskou přehradou v Plzni. Zajímavá byla proto, že to bylo moje první vystoupení mimo letiště. Pak následovala až dlouhá šňůra vystoupení v srpnu, zahájená 1.českým sletem warbirdů, který nahradil původně zamýšlený letecký den v Líních. Pak jsem další víkend vystoupil s Harvardem v Rakovníku na modelářském leteckém dni, pak se Stearmanem a Pilatusem v Jihlavě, dále s Pilatusem v Chrudimi až nakonec přišly Strakonice, kde jsem předváděl opět Stearman. Není vyloučené, že bude letos následovat ještě jeden letecký den, uvidíme, jak se dohodneme.

 

Sezóna ještě nekončí. Babí leto snad přijde a přinese i zdokonalování se našich branců v technice pilotáže a u nás starších pilování displayů, abychom mohli příští rok přijít s něčím novým.

 

Zůstaňte naladěni

 

Radim Vojta

 

GALERIE