06.06.2019

6. červen 1944 – Nejdelší den – D-Day

Dnes je tomu 75 let, kdy započala bitva o Normandii (krycí název Overlord), zahajující osvobození západní Evropy Spojenci.
Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, kdy 2632 spojeneckých čtyřmotorových bombardovacích letounů, zahájilo systematické, několikahodinové bombardování německých pobřežních baterií na francouzských březích. Mezitím z celkem 1895 dopravních letounů seskočilo a na 867 kluzácích dosedlo v Normandii celkem 23 000 výsadkářů. Britská 6. vzdušná výsadková divize dopadla do údolí řeky Orne a americké 82. a 101. divize na šíji Cotentinského poloostrova. Parašutisté vstoupili do bojů jako první a útokem z týlu oslabili obranu Atlantického valu. Současně zabezpečili křídla spojeneckého invazního předmostí.

V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno tři tisíce mužů ze 43 tisíc, kteří se zde v den D vylodili.

Do podpory největší vyloďovací operace všech dob, se zapojili také českoslovenští letci. Operace se zúčastnily všechny čtyři čs. perutě, které za války vznikly v rámci britské RAF, stíhací (310, 312 a 313) a bombardovací (311). Mimo rámec čs. perutí se invaze zúčastnilo rovněž několik jednotlivců, zařazených u britských stíhacích, nočních stíhacích a taktických bombardovacích jednotek RAF. Čeština zazněla i na plážích Normandie. V americké armádě působilo za války mnoho Čechoslováků, přistěhovalců a jejich potomků.

Během prvního dne se podařilo vysadit na pobřeží Normandie přes 150 tisíc spojeneckých vojáků, kteří vybudovali pevné předmostí sahající až 10 km do vnitrozemí. Důležitým faktorem byla také převaha ve vzduchu. 14 000 letadel zcela ovládlo vzdušný prostor nad Normandií. Spojenci během vylodění ztratili 10 300 mužů.