Poslední sestřel - Hlohová - Močerady - Dolní Kamenice
Dne 8. května 1945, kdy vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace německých vojsk, byli občané obce Hlohové vyděšeni prudkou palbou z nebe a nízkým přeletem německého letadla. Obávali se, že Němci střílí po vyvěšených československých vlajkách. Ukázalo se však, že letadlo je naopak ostřelováno americkým stíhačem a těžce poškozené dosedlo na pole mezi obcemi Hlohová a Močerady.
Německé letadlo byla bitevní verze stíhačky Focke Wulf FW 190 F-8 patřící štábu III. skupiny bitevní eskadry10 (Stab III./SG 10), která na konci války bránila Vídeň, následně se přesunula k Přerovu, odkud se účastnila bitvy o Brno. 3. května 1945 ustoupila na letiště ve Vysokém Mýtě ve východních Čechách. Právě odtud vzlétly 8. května dva (některé zdroje uvádějí tři) Focke Wulfy štábní letky jihozápadním směrem. Jejich osádky porušily zákaz jakýchkoli přesunů v den kapitulace, ale snaha vyhnout se zajetí Rudou armádou byla silnější.
Na opačné straně fronty, z Američany obsazeného letiště ve Fürthu u Norimberka, vzlétla hlídka dvou F6C Mustang patřících ke 162. fotoprůzkumné letce. Hlídku vedl nadporučík Manuel W. Geiger a spolu s ním na druhém stroji (F-6C-1 NT, 42-103213, IX*H) vzlétl podporučík Stanley F. Newman.. Úkolem jejich letu bylo ze vzduchu zkontrolovat soustředění německých zajatců do zajateckých táborů.
Podporučík Newman nedaleko Plzně jako první zahlédl oba Focke Wulfy směřující v přízemním letu na západ. Američané si vymanévrovali pozici k útoku, začali Němce pronásledovat a ostřelovat. Němečtí letci, vědomi si své bezvýchodné situace, raději se stroji nouzově přistáli. Jedno z letadel označené zeleným číslem <5+I nouzově přistálo u obce Dolní Kamenice, druhé dosedlo na břicho mezi Hlohovou a Močerady. Toto letadlo bylo označeno zeleným číslem <2+I. Přesto, že se jednalo o jednomístné stroje, z „Hlohovského“ vyskočili dva letci a snažili se uniknout do nedalekého lesa. Byli však zadrženi místními občany a předáni Američanům. Samotné letouny se posléze, stejně jako v jiných případech, staly předmětem zájmu zdejšího obyvatelstva. Počáteční zvědavé a nesmělé obhlížení postupně přerostlo ve snahu odnést ze strojů, co jen šlo.
Podporučík Newman byl za tuto akci vyznamenán plaketou za sestřelení posledního německého stíhače války. Samotný souboj popsal Newmann takto: "Dostal jsem se tomu chlápkovi za paty a on manévroval sem a tam. Nechtěl jsem ho sestřelit. Věděli jsme, že je to poslední den války. Ale pak jsem uviděl spoustu stopovek poblíž místa, kde byly další dva FW 190. Vypálil jsem na něj pár ran, ale stále jsem se ho nepokusil zasáhnout. Zamířil dolů a já jsem ho následoval. Když jsem proletěl kolem něj, byl už mimo kokpit a hrozil pěstí. Mohl jsem ho opravdu snadno zabít, ale jsem rád, že jsem to neudělal."
Dobová fotografie z místa nouzového přistání FW-190F-8 "zelená 2" u obce Hlohová
Dobová fotografie z místa nouzového přistání FW-190F-8 "zelená 2" u obce Hlohová
Německé letadlo byla bitevní verze stíhačky Focke Wulf FW 190 F-8 patřící štábu III. skupiny bitevní eskadry10 (Stab III./SG 10), která na konci války bránila Vídeň, následně se přesunula k Přerovu, odkud se účastnila bitvy o Brno. 3. května 1945 ustoupila na letiště ve Vysokém Mýtě ve východních Čechách. Právě odtud vzlétly 8. května dva (některé zdroje uvádějí tři) Focke Wulfy štábní letky jihozápadním směrem. Jejich osádky porušily zákaz jakýchkoli přesunů v den kapitulace, ale snaha vyhnout se zajetí Rudou armádou byla silnější.
Na opačné straně fronty, z Američany obsazeného letiště ve Fürthu u Norimberka, vzlétla hlídka dvou F6C Mustang patřících ke 162. fotoprůzkumné letce. Hlídku vedl nadporučík Manuel W. Geiger a spolu s ním na druhém stroji (F-6C-1 NT, 42-103213, IX*H) vzlétl podporučík Stanley F. Newman.. Úkolem jejich letu bylo ze vzduchu zkontrolovat soustředění německých zajatců do zajateckých táborů.
Podporučík Newman nedaleko Plzně jako první zahlédl oba Focke Wulfy směřující v přízemním letu na západ. Američané si vymanévrovali pozici k útoku, začali Němce pronásledovat a ostřelovat. Němečtí letci, vědomi si své bezvýchodné situace, raději se stroji nouzově přistáli. Jedno z letadel označené zeleným číslem <5+I nouzově přistálo u obce Dolní Kamenice, druhé dosedlo na břicho mezi Hlohovou a Močerady. Toto letadlo bylo označeno zeleným číslem <2+I. Přesto, že se jednalo o jednomístné stroje, z „Hlohovského“ vyskočili dva letci a snažili se uniknout do nedalekého lesa. Byli však zadrženi místními občany a předáni Američanům. Samotné letouny se posléze, stejně jako v jiných případech, staly předmětem zájmu zdejšího obyvatelstva. Počáteční zvědavé a nesmělé obhlížení postupně přerostlo ve snahu odnést ze strojů, co jen šlo.
Podporučík Newman byl za tuto akci vyznamenán plaketou za sestřelení posledního německého stíhače války. Samotný souboj popsal Newmann takto: "Dostal jsem se tomu chlápkovi za paty a on manévroval sem a tam. Nechtěl jsem ho sestřelit. Věděli jsme, že je to poslední den války. Ale pak jsem uviděl spoustu stopovek poblíž místa, kde byly další dva FW 190. Vypálil jsem na něj pár ran, ale stále jsem se ho nepokusil zasáhnout. Zamířil dolů a já jsem ho následoval. Když jsem proletěl kolem něj, byl už mimo kokpit a hrozil pěstí. Mohl jsem ho opravdu snadno zabít, ale jsem rád, že jsem to neudělal."
Fotoprůzkumný Mustang poručíka Newmana se kterým dosáhl posledního sestřelu, pocházel z počáteční výrobní série, která byla objednána již v roce 1942. Jeho F-6C-1 NT byl vyroben v Dallasu v Texasu v roce 1943 a nesl sériové číslo 42-103213. Vzhledem k tomu, že patřil k první výrobní šarži, neměl přídavnou nádrž v zadní části kokpitu (letoun nebyl vybaven tankovacím otvorem), byl však z výroby vybaven kamerami. Byl vybaven novým překrytem kabiny tzv. Malcolm a přídavným svislým stabilizátorem, který byl typický pro pozdější sériové Mustangy. Na levé straně trupu, na krytu motoru, bylo nakresleno jméno„Azel“, na opačné straně byl namalován nápis „Bumerang“. Pod kokpitem byla vyznačena malá svastika, označující jediné vzdušné vítězství nadporučíka Stanleyho Newmana. Černá kódová písmena IX*H označovala příslušnost k No. 162nd Tactical Reconnaissance Squadron.
Dobová fotografie z místa nouzového přistání FW-190F-8 "zelená 2" u obce HlohováDobová fotografie z místa nouzového přistání FW-190F-8 "zelená 2" u obce Hlohová
Dobová fotografie z místa nouzového přistání FW-190F-8 "zelená 5" u obce Dolní Kamenice
Fotorekonstrukce místa nouzového přistání FW-190F-8 "zelená 5" u obce Dolní Kamenice