Harvard Mk.II "N696RE"

 

Letoun byl vyroben v roce 1943 jako AT-6C-15-NT Texan v Dallasu, přidělený USAAF s číslem 42-44038. V následujících letech sloužil  k výcviku nových pilotů USAAF v Texasu.

 

1.5.1950 byl převzat zpět výrobcem, který jej upravil do standardu AT-6D (zejména změnou elektrického systému z 12 na 24V) a v roce 1953 jej prodal do Jihoafrické Republiky.

 

Dalších několik let je zatím obestřeno tajemstvím, není jasné, zda byl uskladněn či sloužil k výcviku. Další jasné známky o osudu Harvardu  jsou z letové dokumentace SAAF  až z konce sedmdesátých let, od kdy létal v SAAF bez přestávky až do poloviny devadesátých let, kdy byl vyřazen a prodán civilnímu zájemci v USA.

 

V průběhu osmdesátých let byl u SAAF vybaven na tehdejší dobu velmi moderní avionikou od firmy Becker a sloužil mimo jiné k výcviku létání podle přístrojů. Vybavení umožňovalo lety podle IFR za všech povětrnostních podmínek.

 

Po vyřazení od Jihoafrického letectva zůstal složen v transportní bedně a následných deset let byl uskladněn v USA. Poté jej zakoupila dvojice vlastníků z jihozápadu USA, nechala jej složit a uvést do provozu při zachování maxima původních dílů, k významnější změně došlo jen v palivovém systému a ve smyslu ovládání korekce směsi, které byly upraveny zpět ze standardu Harvardu Mk II na původní AT-6D. Navíc došlo k montáži systému zamykání ostruhového kola z typu P-51 Mustang, tedy místo separátního ovládání zámku je tento ovládán pohybem řídící páky. Jinak zůstal Harvard ve zcela v původní podobě ve které ukončil v roce 1995 službu u SAAF, včetně dnes již poměrně zašlého laku, díky čemuž vyhrál v Oshkoshi v roce 2009 cenu za nejvíce původní AT-6/SNJ/Harvard.

 

Z důvodu ztráty zdravotní kvalifikace jednoho z vlastníků byl nabídnut k prodeji. V průběhu letošní zimy byl odkoupen skupinou nadšenců z ČR. Původní vlastník jej přeletěl po trati Montrose, CO – Rockford, IL, kde byl rozebrán do kontejneru, převezen po zemi do Montréalu, naložen na loď, poté přeplul do Hamburku, následně byl převezen po silnici do Hungriger Wolfu, kde byl opětovně smontován, zalétnut a pak přelétnut přes celé Německo do svého nového domova v Plzni Líních.

 

Na tomto typu letounu bylo vycvično tisíce spojeneckých letců, mezi nimi i stovky čechoslováků, kteří pak sloužili v řadách Britského královského letectva – RAF.

 

Technické údaje:

 

Osádka: 2
Rozpětí: 12,81 m
Délka: 8,84 m
Výška: 3,57 m
Nosná plocha: 23,6 m²
Hmotnost prázdného letounu: 1886 kg
Vzletová hmotnost: 2548 kg
Maximální rychlost: 335 km/h
Dostup: 7400 m
Dolet: 1175 km

Pohonná jednotka: 1 × Vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Pratt & Whitney R-1340-AN-1 Wasp Výkon motoru: 600 hp (447 kW)

 

 

Galerie


Piloti

Jiří Horák

Jiří začal létat v 15 letech na větroních, od té doby má na kontě několik pětisetkilometrových přeletů a létání na větroni je jeho láska, na níž nemá čas. Jirkova žena Olga je aktivní plachtařka a pilotka motorových letadel.

Motorová letadla začal létat v roce 1992 a od té doby nalétal více než 13.000 hodin na více než 35 typech větroňů a letounů. Profesionální dráhu zahájil jako palubní inženýr na Boeingu 727. Jiří je instruktorem a examinátorem na několika typech letadel včetně Boeingu B 737 a Airbusu A 320. Intenzivně se taktéž věnoval zkušebním letům v rámci provozní obálky na typech B 737 a A 320. Před tím než se stal pilotem, pracoval Jiří jako mechanik a kontrolor na dopravních a malých letadlech. V současné době létá jako kapitán A320 u britské letecké společnosti.

Jiří je zakladatelem sdružení Classic Trainers. Ve volných chvílích se věnuje rodině, létání a instruktorské činnosti na historických letadlech, akrobacii a chodu Muzea Hangár 3, které sdružení provozuje.

Jiří létal nebo létá mimo Zlínů řady 26, 142, L-40 a různých typů Cessen také několik typů historických letadel jako Boeing Stearman, DH 82 Tiger Moth, Fairchild 24, Stinson AT 19, Pilatus P-2 a Harvard MkII. V současné době se připravuje na létání s Jak 3U.

 


Radim Vojta

 

 

 

 

Narozen v Praze roku 1977. Po absolvování SPŠE Fr.Křižíka pokračoval studiem Fakulty Dopravní ČVUT, obor Management a ekonomika letecké dopravy. Dětskou lásku k letadlům a modelaření proměnil ve stopách rodinné tradice (praděda a děda byli vojenští letci mezi lety 1928 a 1953) ve skutečné létání, když roku 1994 zahájil plachtařský výcvik v Aeroklubu Kladno, v jehož řadách létal dalších šestnáct let. Roku 2000 zahájil dráhu profesionálního pilota, v průběhu let létal u tří společností na několika typech turbovrtulových a proudových letadel. Dále se však aktivně věnoval leteckému sportu, zejména akrobacii, a v posledních letech historickým letadlům. Kromě Zlínů řady 26 létá v současnosti Boeing Stearman, Harvard Mk.IIa (AT-6C), Pilatus P2-05, Jak-3M, Jak-9UM a Spitfire. Je zaměstnán jako kapitán-instruktor Boeingu 737 s celkovým náletem přes 10 000h, z toho 1600h na pístových letadlech.

 

Miroslav Tvrdý

 


Marek Cimprich