Historie letiště Plzeň - Líně

Historie letiště Líně/Dobřany, jak původně zněl oficielní název,  se začíná psát koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let minulého století. V té době z letiště Plzeň - Bory létala nesourodá směs letadel od kořistních typů jako Ar-96, Me-109, Siebe­ly, Storchy, jeden He-219 přes letouny, s kterými se naši letci vrátili z války ­Spitfiry a Mosqita až po licenčně vyrábě­né IL-10 (Avie B-33). Na letišti se koncem 40. let vystřídalo rovněž velké množství útvarů - 24. pluk, Bezpečností letectvo MV, 4. a 5. slp, 3. a 18. slp, později 51 . slp a nakonec i 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk. V té době začala být také prosazována nová ideologická i technic­ká koncepce letectva, zvláště pak stíhací­ho. Do republiky začaly dodávky prvních proudových letounů. Celá tato situace vy­žadovala vybudování nového le­tiště v blízkosti Plzně, které by splňovalo podmínky pro provoz nové proudové techniky. Kolem roku 1950 byly zahájeny první práce na výstavbě nového letiště Líně s dráhou dlouhou 2000 metrů a širokou 60 metrů, která byla později v 80tých letech při rekonstrukci na obou koncích prodloužena na dnešních 2450 metrů.

5.slp


Dne 22.9.1945 přilétá na letiště České Budějovice 312. peruť z Anglie, ze které se transformovala 2. letecká divize, pod kterou spadaly dva letecké pluky (4.slp a 5.slp). Samotný 5.slp byl založený 28.10.1945 a prvním velitelem se stal mjr. V. Bergman. Hlavní výzbroj tvořily letouny Spifire Mk.IX doplněné stroji Me-109 a Arado -96. V této době se pluk účastní řady leteckých dnů, kde se předvedl např. v devítičlenné skupině letounů Spitfire. 21.7.1949 se pluk přesouvá na letiště Plzeň-Bory a od listopadu drží hotovost na ochranu hranic. V roce 1950 dochází k reorganizaci letectva a ke sloučení 4.slp a 5.slp v jeden, a současně byl pluk podřízen nově vzniklé 3. letecké divizi. V průběhu roku 1951 byl 5. slp přesunut na letiště Mladá, kde proběhlo přeškolení perso­nálu a přezbrojení na letouny MiG-15 (S­102). V květnu 1952 se 5. slp zúčastnil tradiční květnové vojenské přehlídky, od­kud byl přemístěn na částečně dobudo­vané letiště Líně (společně s 5.slp byl dislokován na letišti Líně od dubna 1952 8.slp, který byl na podzim 1954 přestěhován do Kbel) 5.slp zde začal plnit úkol ostrahy státní hranice. V té době byl celý svět v zajetí "studené války", která se ta­ké projevovala častým narušováním vzdušného prostoru naší republiky. 10.března 1953 zaznamenal příslušník 5. slp z letiště Líně první sestřel letounu v čs. poválečné historii. Jednalo se o americký letoun Thunderjet. Z letiště Líně docháze­lo rovněž často k zásahům proti balónům vypouštěným z území tehdejšího NSR. V roce 1959 se na líňském letišti objevily nové letouny. V té době byla 1 . letka 5. slp vybavena letouny MiG-19 S a později ta­ké MiG-19 PM. V průběhu roku 1959 se na letiště Líně přemístil z borského letiště také 45. dpzlp. V té době ještě s letouny Avie B-33. Letání na tomto typu ukončila jako poslední, v září 1962, 3. letka 45. dpzlp. Pluk byl přezbrojen na nové letou­ny MiG-15 bis R a nové letouny českoslo­venské výroby L-29 Delfín. 45. dpzlp pů­sobil z líňského letiště až do roku 1969, kdy byl zrušen. V jeho činnosti jej na líň­ském letišti nahradil odřad 47. průzkum­ného leteckého pluku, do kterého byly za­členěny i zbytky 45. dpzlp. Odřad působil z líňského letiště až do poloviny 90. let.

 

Rokem 1970 začal být pluk postupně přezbrojován na le­touny MiG-21 F, přičemž poslední Migy-19 dosloužily u jed­notky o dva roky později. Verze MiG-21 MF, které poté u pluku operovaly až do jeho zrušení, byly 5.slp přiděleny v ro­ce 1972. V období sedmdesátých až do počátku let devadesá­tých pluk i nadále plnil bojový i výcvikový plán, narušený čas od času některou z mimořádných událostí, někdy bohužel i s tragickým koncem. Zúčastnil se několika cvičení armád Varšavské smlouvy i ostrých střeleb na Baltu. O kvalitě vý­cviku a technice pilotáže pilotů 5.slp svědčí řada vynikajících výkonů, k nimž mimo jiné bezesporu patří i dvě nouzová při­stání s MiG-21 F bez pracujícího motoru, ojediněle zvládnutá v letech 1975 a 1977 pplk. J.Krýdou.

 

Desítky let trvající existence 5.slp se uzavírá na počátku de­vadesátých let, kdy měl být v rámci transformace AČR po­stupně zrušen. 22.4.1991 provedl pluk svoji poslední letovou akci, během níž došlo ke srážce dvou Migů-21 MF. Pplk. Čelechovský se silně poškozeným Migem bravurně přistál, pplk. Budínský se katapultoval.Tato neblahá událost jen uspíšila rozhodnutí velení letectva AČR pluk zrušit.

 

29.8.1991 odlétl z líňského letiště směr Žatec poslední letoun bývalého 5.slp Mig-21 UM, pilotovaný předposledním a posledním velitelem pluku pplk. Ing. Budinským a pplk. Ing. Lanči.

 

V Líních u Plzně tak po více než čtyřicetileté existenci zanikl jeden z mála novodobých leteckých útvarů, který měl přímé kořeny ve slavných československých perutích, bojujících po boku spojenců v heroických bitvách druhé světové války.

11 .vrp


V září 1961 byla na líňském letišti utvořena vrtulníková let­ka pro potřeby příbramského velitelství 1.armády. Během prvního roku své činnosti byla v podřízenosti 5.slp a později 45.dpzlp. V roce 1963 se letka, mající ve výzbroji vrtulníky Mi-1 a Mi-4, přestěhovala z Líní na uvolněné borské letiště, ze kterého poslední letouny B-33 45.dpzlp přelétly směr Líně v roce 1959. Jednotka operovala v rámci 1.armády jako spo­jovací a přepravní, výjimky však netvořily ani průzkumné le­ty podél hranic.

 

V roce 1964 v souvislosti s první větší reorganizací vrtulní­kového letectva ČSLA vznikl na Borech 311. vrtulníkový roj, spadající pod velitelství brigády raketového vojska, umístěné t.č. v Rokycanech. Plzeňská spojovací letka byla přeorganizo­vána na 19. vrtulníkovou letku, původní 1.letka pak byla od­velena do Příbrami.

 

V roce 1974 byl letkový systém zrušen a nahrazen novými vrtulníkovými útvary. V Plzni se téhož roku utvořila 11. vrtulníková letka a 1.spojovací letka, patřící poté do se­skupení Západního vojenského okruhu s přímo nadřízeným velitelstvím v Příbrami. Jednotlivé roje obou borských vrtul­níkovýchjednotek byly vyzbrojeny vrtulníky řady Mi-1 a Mi-­4. Na sklonku 70.1et byl do výzbroje ČSLA zaveden nový bi­tevní vrtulník Mi-24, který se na borském letišti poprvé obje­vil v srpnu 1982 v rámci odloučené 4.letky 5l.vrtulníkového pluku se sídlem v Prostějově. O dva roky později se personál 11.vrtulníkové letky přeškolil na stroje Mi-24D a Mi-17, kterými byla 11. vrtulníková letka postupně vybavována. V srpnu 1984 došlo ke sloučení 11.letky a odloučené 4.letky 51.vrtulníkového pluku.

V dubnu 1985 byl na borském letišti v rámci Západního vo­jenského okruhu ustaven nový vrtulníkový útvar. 11.letka, mající v té době již čtyři roje Mi-24D a dva roje Mi-17, byla z rozhodnutí MNO přetransformována do 11. vrtulníkového pluku (vrp) s úkolem podporovat a přepravovat vrtulníky Mi­24D a Mi-17 pozemní vojska a v součinnosti s PVOS působit s bitevními stroji v rámci ostrahy státní hranice. O necelé dva roky později začal být pluk přezbrojován na stroje Mi-24V.

Krátce po vzniku 11 .vrp se z borského letiště přestěhovala do nedalekých Líní 1.spojovací letka, vyzbrojená vrtulníky řady Mi-2 a Mi-8. V roce 1987 v souvislosti s převelením 1. letky z podřízenosti 10.armády Hradec Králové pod velení 1.armády Příbram došlo k přejme­nování této vrtulníkové formace na 1.letku velenía průzkumu ( 1.lt vpz ). Na sklonku 80.let měla 1.lt vpz stále tři roje vybavené vrtulníky Mi-2 a Mi-8. Postupné získávání nových moderních strojů umožnilo jednotce postavit dva nové roje vrtulníků Mi-17 a další dva vybavené stroji Mi-2, které nahradily dožívající Mi-4 a Mi-1. 1.lt vpz sloužila především ke spojovacím a kurýrním účelům a také prováděla průzkumné lety podél hranic. Kromě tří až čtyř ro­jů měla 1.lt vpz také čtyři vrtulníkové odřady vždy po dvou strojích řady Mi-2. Na sklonku osmdesátých a devadesátých let byla 1.lt vpz vybavena kromě Mi-2 a Mi-17 také dvěma speciálními stroji Mi-17Z2. S rozpadem 1.armády Příbram v roce 1992 byla 1.lt vpz převelena do slovenských Rok předtím však při 1.lt vpz začala fungovat dnes jedna z nej­důležitějších součástí plzeňského armádního letectva - letecká záchranná služba.

 

Během první poloviny roku 1991 se 11.vrtulníkový pluk připravoval na změnu svého dosavadního působiště. Po 5.stí­hacím pluku, rušeném od 1.května 1991, postupně zaujal uvolněné místo na letišti Líně. 1.října 1991 z travnaté plochy borského letiště odstartoval poslední vrtulník směr Líně. Bývalá vojenská letecká základna Bory od té doby začala ne­zadržitelně zanikat.

 

Na novém působišti 11.vrp pokračoval ve výcviku na stro­jích Mi-24V a Mi-17.V květnu 1992 zahájil svým prvním ve­řejným vystoupením svoji činnost při 11.vrp ukázkový tým vrtulníků Mi-24V, přezdívaný jako "Display box". Hlavními protagonisty se stala skupina pěti vrtulníků, z nichž jeden prováděl sólo let a ostatní vystupovaly ve skupině. V průběhu roku 1992 předváděl líňský "Display box" své umění mimoji­né také během CSIAF v Bratislavě, kde sklidil mimořádný ús­pěch. V závěru téhož roku byla do podřízenosti 11 .vrp začle­něna část bývalé 1.lt vpz - armádní letecká záchranná služba. V souvislosti s rozpadem Československa bylo od 11.vrp pře­veleno na Slovensko několik strojů Mi-24V a Mi-17Z2. Pluk postupně měnil své letkové organizační schema, takže k čer­vnu 1993 měl jednu letku Mi-24V a jednu Mi-17. V rámci tře­tí letky vrtulníků Mi-2 působila záchranná služba. V následu­jícím roce "Display box" vystupoval na mnoha leteckých ex­hibicích jak v zahraničí, tak i na domácí půdě, mimo jiné i v Líních.

 

Na přelomu roku 1994 a 1995 byl 11.vr­tulníkový pluk v rámci transformace AČR postupně rozpuštěn. Poslední stroje Mi-24V bývalého 11.vrp opustily líňskou základnu na sklonku listopadu 1994.

LZO č.1


Letecká základna Líně je využívána od května 1995 do listopadu 1997 také Leteckým zkušebním středis­kem č.1, spadajícím pod Letecký zkušební odbor inspektora letectva a PVO AČR. Piloti a technici zkušebního střediska č.1, vybraní v náročném konkurzním řízení, plní řadu vý­zkumných úkolů, souvisejících s leteckým provozem jak z hlediska technického, tak i lidského faktoru.Líňské zkušeb­ní středisko využívalo letou­ny MiG-21 MF, MiG-21 UM a L-39. V rámci Leteckého zkušebního střediska č. 1 působil i ukázkový MiG­-21 MF ( 7711 ), střídavě řízený piloty pplk. Ing. F.Bittnerem, plk.Ing.F.Hlavničkou, mjr.Ing.M.Holakem, mjr.Ing.L.Kubátem, pplk. Ing.J.Moscim a pplk. Ing.J.Moutvičkou "Delta F III.", jak je toto akrobatické číslo pojmenováno, patřil do oficiálního předváděcího týmu vojenského letectva AČR.

Škoda Air


Letiště také využívala letecká společnost Škoda Air, která disponovala čtyřmi L- 410, L- 200, Saabem 340 a jeden čas i pronajatým Jak-42 od Aeroflotu. Zajímavostí je, že jedním z pilotů který zde létal Škodovácké Turbolety, byl dvojnásobný mistr světa v letecké akrobacii Ing.Petr Jirmus.

LZS - SAR


V polovině roku 1990 byl na bývalém do­pravním letišti ve Sklářích u Mariánských Lázní zahájen zkušební provoz letecké zá­chranné služby (LZS). V průběhu roku 1990 rozhodly armádní složky o zřízení a financo­vání LZS v rámci vojenského letectva. Stanice LZS v rámci 1.lt vpz zahájila svoji činnost 1.května 1991. Od té doby speciálně upravené vrtulníky Mi-2 a Mi-17 líňské LZS zasahovaly u desítek případů a spolu s tech­nickym a létajícím personálem prokázaly nutnost zachování a postupného rozvíjení té­to humanitární činnosti a výpomoci civilní­mu sektoru. Od roku 1994 se líňská stanice LZS stala jako jediná v ČR součástí meziná­rodní záchranné a pátrací služby zvané zkrá­ceně "SAR".

 

Po několika reorganizacích působí v současnosti na letišti Plzeň-Líně Centrum letecké záchranné služby. Tato jednotka zabezpečuje zdravotnickou a logistickou část pro leteckou záchrannou službu pro Západočeský kraj s dvěma vrtulníky W-3A  Sokol.

Současnost


V současnosti působí na letišti letecká záchranná služba AČR která zabezpečuje s vrtulníkem W3-A Sokol na Letišti Plzeň Líně nepřetržitě službu LZS. Vrtulník LZS je ve 24 hodinové pohotovosti s normou ke vzletu 4 minuty ve dne a 10 minut v noci.

 

Od 1.prosince 2000 je zahájen civilní provoz ( od 1.června 2001 pak mezinárodní neveřejný ), provozovaný společností Plane Station Pilsen s.r.o., Letiště je využíváno mnoha civilními provozovateli, ať už to jsou podnikatelské Bizjety, letouny a vrtulníky všeobecného letectví.

 

Na letišti má své domácí sídlo v Hangaru 3 letecké sdružení Classic Trainers které provozuje cenné historické letouny, působí zde letecká škola Štefana Koprdy, svou základnu zde má Czech Jet Team - provozovatel prvního soukromého proudového letounu L39C Albatros OK-JET, parašutistický provoz zde od roku 2007 provozuje Aeroklub Plzeň - Bory, působí zde letecká UL škola Tomáše Vrbského - Tom Air , letecká škola Aviatický klub a servisní středisko Hangar 1.